Kralupské volejbalistky (TJ Kralupy)

Soustředění - zima

Hory 2001

V roce 2001 (23. – 25. 11.) jsme založili tradici víkendových pobytů na horách. Jeli jsme do Harrachova, chata se jmenovala Vršovanka. V pátek ráno jsme nalodili bágly do auta a Petr vyrazil směrem na Krkonoše. Ostatní jsme spolu s Romanem jely vláčkem. Cesta se nám líbila, některé z nás jely vlakem poprvé v životě. Chata byla kousek od nádraží. Petr už na nás čekal. Ubytovali jsme se, nabaštili a pak jsme relaxovali. Byla už tma. Od pátečního rána padal stále sníh. Už když jsme přijeli, bylo ho v Harrachově alespoň půl metru. Dodnes nás mrzí, že jsme si nevzali lyže. Je ale pravda, že jezdil jen přibližovák na Čerťák. Byl to letošní první sníh.

V sobotu po snídani jsme vyrazili na tůru. Chtěli jsme původně obejít Čertovu horu a kolem Mumlavských vodopádů se vrátit domů. Celý den padal sníh, na hřebenech hodně foukalo. Protože jsme maličko zakufrovali (Roman to nerad slyší :-))) ) a na hřebenech zapadali nad kolena do sněhu, byli jsme nakonec rádi, že se můžeme skutálet dolů po sjezdovce podél mamutího můstku. V půli kopce byl bufet! A otevřený! To už nám bylo hej. Dali jsme si čaj, sušenky, párečky ... no prostě jsme se posilnili. Osvěženi jsme už těch zbývajících pár kiláčků do chaty v pohodě došli. Tam nás čekal zase teplý čajík, za chvíli večeře a bylo nám fajn. Po večeři, už za tmy, jsme šli ještě řádit na kopec. Na lopatkách a igelitech to jezdilo ... fííí ... . Po nezbytné sněhové bitvě s trenéry jsme se vrátili do chaty, osvěžili se čajem a pokračovali v užívání si příjemného víkendu. Některé z nás si udělaly diskošku, jiné se uchýlily na pokoj a relaxovaly. Večerka byla až v jedenáct, to bylo času.

V neděli po snídani jsme si šli ještě jednou zařádit na kopec u chaty. Pak už nás bohužel čekalo jen balení, oběd a odjezd domů.

Víkend to byl krásný, určitě si to příští rok zopakujeme!

Hory 2002

Před vánocemi (13.-15.12. 2002) jsme opět strávili víkend na horách. Tentokrát jsme bydleli v penzionu Krásná v Jizerských horách. Jeli s námi i někteří rodiče a sourozenci. Do aut jsme letos naložili i lyže. Celý týden před odjezdem mrzlo až praštělo, ale sníh nikde nebyl. Měli jsme na paměti loňský rok, kdy padal sníh celý víkend - tak co kdyby. Roman jel zase vláčkem. Pan správce pro nás dojel mikrobusem na nádraží v Železném Brodě. V pátek večer jsme se po večeři šli projít. Byla už tma, ale našli jsme zamrzlý pramen, který vytékal na louku. A už jsme jezdili na igelitech, botách i po bundách. Večer oznámili v televizi, že v sobotu ráno otevřou část sjezdovky na uměle zasněženém Tanvaldském špičáku.Domluvili jsme se s panem správcem, že nás tam mikrobusem odveze. A tak jsme ráno po snídani vyrazili na první letošní lyžovačku. Bylo to perfektní, skoro žádní lidé, příznivé ceny. Část slalomové trati bohatě stačila. Celý den mrzlo, do toho svítilo sluníčko, bylo to moc fajn. Jezdili jsme celý den, až jsme toho měli všichni dost. I Veruš se naučila lyžovat. Odpoledne pro nás pan správce zase přijel. Když jsme dorazili do penzionu, posilnili jsme se čajem, uchýlili na pokoje a připravovali večerní zábavu. Ta skutečně po večeři vypukla. Vyblbli jsme se až až. Do hajan jsme šli kolem půlnoci. V neděli po snídani jsme se ještě sklouzli na zamrzlé louce. Pak už jen zbývalo bleskově zabalit, naložit auta a přichystat se k odjezdu. Pan správce nás zase odvezl k vlaku. Kolem sedmé jsme byli doma. Další vydařený víkend je za námi. Těšíme se na příští rok - kampak asi vyrazíme?

Hory 2003

I v roce 2003 jsme si vyjeli na hory. Od 12. do 14. prosince jsme strávili víkend na Šumavě v Hojsově Stráži. Stylově - (na Šumavě) - chata Šumava byla celá naše. I tentokrát se zúčastnili naši rodiče a sourozenci. V pátek ráno jsme vyrazili, letos už výhradně auty. Vezli jsme lyže, spoustu jídla a pití. Měli jsme zamluvené jen večeře a nedělní oběd v nedaleké hospůdce. Snídaně a svačiny jsme nakoupili v Kralupech - takže jsme vezli tunu rohlíků, chleba, vánoček, paštik, nuget, atd., atd. V pátek jsme se zabydleli a ještě odpoledne přesunuli do Železné Rudy. Po chvíli hledání a vyptávání jsme našli sjezdovku vlek "Nad náražím", který byl částečně zasněžen umělým sněhem. Podmínky byly tentokrát opravdu špatné. Bylo teplo a chvílemi i pršelo. I tak jsme se ale sklouzli. Večer jsme se nabaštili a pak už probíhala volná zábava. Většina se připravovala na sobotní scénky, Roman měl kytaru a tak se i zpívalo. V sobotu ráno jsme se trochu zdrželi úklidem po snídani (zatracené nádobí :-))) ) a přípravou balíčků na cestu. Před polednem jsme se vrátili na vlek. Tentokrát opravdu lilo, nikdo neměl chuť v těchto podmínkách jezdit. Tak jsme to zabalili. Cestou zpět jsme si dali procházku k Černému jezeru. Byla to opravdu Procházka s velkým P. Pršelo, nohy jsme máchali ve sněhové břečce. Ve finále nás trenéři ještě vyhnali děsivým krpálem na jinou cestu "že abychom se prý nevraceli stejně". Všichni jsme se těšili na chalupu. Když jsme promočení dorazili, rychle se vařil čajík. Všechno jsme ale přestáli bez úhony. Po večeři pak vypuklo řádění, jedna scénka stíhala druhou, fakt paráda. Hlavně Veruš coby břišní tanečnice neměla konkurenci. Spát se šlo zase až kolem půlnoci - pohoda. V neděli jsme posnídali a pomalu se chystali domů. Oběd byl objednán na jednu hodinu, potom jsme nasedli do aut a frčeli domů. Před tím jsme jen museli přeskupit obsazení aut (porucha tlumiče) a jedno roztáhnout (baterie). Všechno dobře dopadlo a v klidu jsme dojeli domů. Už se těšíme na příští rok.

Hory 2004

V roce 2004 jsme opět strávili víkend od 17. do 19. 12. na horách. Jeli jsme do penzionu Duha v Dolním Dvoře, kde jsme byli na letním soustředění. Známé prostředí, perfektní zázemí, skvělý personál, vynikající sněhové podmínky, sjezdovka u nosu - co víc si přát? Stalo se už tradicí, že s námi jezdí rodiče a sourozenci. Tentokrát nás bylo opravdu hodně. Jezdíme už pravidelně auty (je fakt, že cesta do Dolního Dvora by nebyla nejjednodušší). Počasí letos vyšlo na jedničku. Prakticky celý víkend padal sníh, teplota byla příjemně pod nulou. V pátek jsme brzy po poledni přijeli na Duhu. Poslední úsek cesty byl dost zajímavý. Prudké stoupání - někteří vyjeli i bez řetězů :-)). Ubytovali jsme se a hned vyrazili lyžovat. Jezdili jsme až do konce provozu. Po večeři jsme odpočívali a připravovali scénky na sobotní večer. Brzy po sobotní snídani jsme už zase byli na sjezdovce a jezdili celý den. Večer jsme byli tak ulyžovaní, že jsme nešli ani na večerní ježdění - i když někteří zájem měli :-)). Vzali jsme igelity a lopatky a dováděli na kopci pod Duhou. Po nezbytné bitvě s trenéry jsme se usušili a pak už předvedli pečlivě nastudované scénky. Bavili se všichni - prostě paráda. Spát se šlo kolem půlnoci. Ráno jsme ještě využili první letošní lyžovačku a až do oběda jsme jezdili. Potom už zbývalo jen zabalit a frčet domů. Opět je za námi krásný víkend. Pojedeme i příští rok?

Hory 2005

Tradice předvánočních výjezdů na hory pokračovala i v roce 2005. Tentokrát jsme víkend od 9. do 11.12. strávili v Luční chatě v Kořenově v Jizerských horách. Letošní termín nevyhovoval většině rodičů. Jeli jsme proto téměř sami vlakem. V pátek ráno jsme naložili lyže a bágly do aut a před půl devátou už s námi upaloval vláček do Neratovic. Tam jsme skoro hodinu čekali na přípoj. Za to potom jsme jeli až do Tanvaldu. Po krátké jízdě zubačkou směrem na Harrachov jsme se vynořili z tunelu před Kořenovem... a byli jsme jako v pohádce. Celou cestu sníh buď nebyl, nebo jen poprašek. V Tanvaldu ho sice bylo víc, ale to co se před námi otevřelo za scenérii v Kořenově byla nádhera. Obsypané bílé stromy, sněhu alespoň po kolena. Vyskákali jsme z vlaku. Před nádražím už čekala auta, která nás odvezla k asi pět kilometrů vzdálené chatě. Ubytovali jsme se v prostorných, do patra řešených pokojích, rychle něco zobli a už se šlo jezdit. Kousek od chaty byl vlek. Tam jsme celé odpoledne řádili. Po návratu jsme dovybalili a šlo se večeřet. Večer bylo volno, proběhly jen individuální pohovory s trenérem. V sobotu jsme po snídani odjeli auty do nedalekých Rejdic, kde je sedačková lanovka a trochu větší kopec. Tam jsme jezdili až do pozdního odpoledne. Po večeři se někteří z nás vypravili řádit na kopec, zase přišly ke slovu lopatky a igelity. Vydovádění jsme se vrátili na chatu a šlo se spát. V neděli jsme ještě lyžovali na nedaleké sjezdovce. Kolem druhé jsme slupli vydatnou gulášovou. Pak už následovalo balení a odjezd domů. Někteří rodiče pro nás přijeli, takže přesun proběhl auty. Byl to opět vydařený víkend, sněhu spousty, pohoda. Pojedeme i příští rok?

Hory 2006

Již tradiční prodloužený víkend na horách jsme letos strávili v krásné chatě U lesa ve Strážném v Krkonoších. Jediný volný termín v nabité soutěži byl až těsně před vánocemi. Odjeli jsme už ve čtvrtek 14.12. večer, vraceli jsme se v neděli 17.12. hned po obědě (v tanečních nás čekal věneček :-)) ). Kolem půl deváté jsme dorazili do vymrzlé chalupy (pan domácí podcenil topení), takže jsme ani moc neponocovali a šli brzo do kanafasu. Počasí nám letos poprvé po pěti letech našich zimních akcí nepřálo. Sníh nebyl, ani jsme nebrali lyže. Takže jsme pobyt pojali opravdu odpočinkově, jako odměnu po náročné podzimní části soutěže. V pátek jsme se nasnídali a v pohodě vyrazili do Špindlu, vzdáleného přes kopec asi sedm kilometrů. Počasí bylo spíš jarní, krásně svítilo sluníčko. Ve vyšších partiích jsme ale narazili i na sníh! Pak jsme šli do místního akvaparku, kde jsme se dvě hodiny lachtali. Nový areál s několika tobogány, dvěma vířivkami, protiproudem a saunami se nám moc líbil. Pak jsme se auty přesunuli zpět na chatu. Po večeři se chvíli posedělo, povídalo, hrály hry. Snídaně byla až v devět, nic nás netlačilo. V sobotu jsme se opět probudili do krásného dne. Byla inverze, na chatě svítilo sluníčko. Kolem jedenácté jsme se naložili do aut a spustili se do asi šest kilometrů vzdáleného Vrchlabí. Nasávali jsme atmosféru předvánočního horského města – bohužel „dole“ byla mlha, chladno – prostě lezavo. Po asi čtyřech hodinách jsme odjeli zpátky na chatu a užívali klid. V neděli po snídani jsme ještě vyšli na kratičkou procházku. Našli jsme trošku sněhu a tak byla i koulovačka :-))). Před obědem jsme ještě stihli zabalit a hned po jídle se jelo domů. Celý pobyt byl pohodový. Trošku nás mrzelo, že nebyl sníh. Snad se nám příští rok povede vyjet znovu a počasí k nám bude příznivější.